Takhle jsem se díval na Prahu v pátek

Ona je uplně neuvěřitelnáá

Noční pokoj

25.5.2008

Nakonec z té nespavosti byly dny tři. Protože v pátek pod Máj, šel jsem jen kvůli Evi. Nebýt tam ona, silně bych se nudil. Pak šla tancovat a to už jsem se nudil moc. A začal jsem i usínat. Vlastně jsem pak prospal celou sobotu.

Přes den se nic nestalo. Šel jsem s Pájou na procházku. Mluvili jsme a mluvili, já o Evi ona o Petrovi.

Nesnáším lhostejnost, ignoraci a netečnost. Ach jo.

Teď je zase pozdě. Skoro jedna. Oddávám se filmu 8 ½ od Felliniho. A zřejmě budu muset pustit něco jiného nebo zase neusnu. Je to strašnej obrazovej masakr.

Sjíždím jí to líbko jako malej blbeček, dost s tím. Jsem už velkej, ne? 8 ½ jsem vypnul, dám si na to nějakej klídeček. Pustím raději nový díly Simpsnů, nemůžu si dovolit zase nespat. Zítra Evi, tak se těším a budu doufat, že já jsem ten šampion.

Sakra bavilo by vás někoho tohle pořád přepisovat do počítače? Už mě napadlo, že vám to sem budu fotit, ale pak mě napadlo, že to uvidíte jak píšu, jako jak doopravdy píšu. To by se mi mohlo vymstít. Takže stále přepisuji, to jsem tím chtěl říct. Ale zase bych sem vám mohl něco nakreslit. Kecám, já neumím kreslit. Jako se pandy v zajetí nepářej. Blbost.

Od své přítelkyně mám na ruce šílenou modřinu. Prostě mě mlátí. Kdybych za každou ránu od ní dostal raději polibek, už jsem dávno s infekcí na kožním. Život si halt tak nějak nemůžeme vybrat no.

Zase odjede na soustředění a moje tělo dosáhne regenerace. Ale co duše, mm?

Dobrou noc

23.5.2008

Zase velmi brzo k ránu. Nemůžu spát. Ani včera jsem nespal. Za minutku mám film Across The Universe, tak se těším, pustím a u toho snad usnu. Pak bude i Darjeeling Limited, na to se taky moc těším. Sic jsem to už viděl v kině, ale masakr to byl. Pouštím Across a loučím se, hned jak začne formálně nový den, zase něco připíšu. Dobrou noc

Ne, u toho se nedá usnout. Miluju Beatles, u každý pitomý písničky mám kusí kůži. Pane bože. Come to gether, Let it be. Začalo to Girl, neusnu, už nikdy nechci spát.

4am, stále nespím. Zpívám si Dear Prudence. Ty šedesátky musely dát člověku docela zabrat si myslím.

Láska je dávná, láska je mladá. Láska je vše, láska jsi ty. Je to tu, láska mě pronásleduje. Nedává mi spát. Nech mě, nech mě jít spát. A třeba o tobě snít.

Chtěl bych umět kreslit. A i fotit a psát. Chtěl bych vlastně umět cokoli, ale konečně pořádně.

Pomalu svítá. Zvláštní. Co to se mnou je? Už dva dny jsem nespal. Obloha mění barvy. Z černé na modrou, z modré na šedou a ze šedé na bleděmodrou. Jahodová pole navždy. Nic můj svět nezmění.

Jai guru deva om

5am, pomalu ale jistě už je prostě ráno.

Vše co potřebuješ je láska. Láska je vše co potřebuješ. Další film u kterého mi upadla slza.

Pouštím Darjeeling, snad mě to uklidní, uvidíme. Kupodivu stále nespím. Je to zvláštní. Takhle se cítím strašně sám. Všichni ještě spí, jen naše pesa ne, přišla za mnou se podívat, jako to dělá vždycky takhle k ránu. Taky toho moc nenaspí, kráska jedna černá. Takže nejsem sám, mám tu psa. A někde v Pilníkově je ještě Evi. Ta bude za chvíli vstávat asi. Je šest ráno. Už budou pohádky.

Později, už za dne formálního:

Přes noc jsem se prokousal skrz spousty filmů. Teď si pouštím Útěk do divočiny. Na slova Mirky Spáčilový jsem nedal. Je skvělý. Jsem unešen.

Nafotil jsem v noci pár fotek, kouknu na to a nacpu sem něco. Stále Útěk. Má to 2 a půl hodiny. Jenom dobře. Jako tlustá kniha, příběh hned tak neskončí.

Otevřená pusa. Jenom zírám. Neuvěřitelnej film. Sean Penn se teda vytáhnul, opravdu. Ten kluk tam prostě umřel v tom „kouzelným autobuse“. Určitě se na tenhle film podívejte.

Jenom tak z neděle

Obludnosti z nespavosti

22.5.2008

Pozdě v noci, spíš k ránu tohoto dne:

Láska je sakra divná. Dělá nám to schválně, že? Spojuje lidi, kteří spolu nemají být nebo vlastně ani nemůžou být. Koukám na Pokání, nemůžu spát (vlastně jsem potom už ani neusnul). Ještě že můžu psát. Jediný štěstí. Co bych dělal bez psaní? Filmů a nebo bez lásky? Hm? Láska je prý poznat i z fotek. Ale jen když někdo chce. Pořád Pokání, pane bože to je film, proč. Proč jsem si ho teď pouštěl.

Někdo mi už jednou řekl, že je nerad smutný, že není jako já, že mě to baví být smutný. Baví? Já spíš nějak nemám na vybranou. Z čeho mám být veselý? No? Řekněte někdo? Já Vás poslechnu. Nejde to. Život je takovej prapodivnej no. Přijdu si jako loutka. Někdo tahá za ty provázky a já si myslím,že ne. Že jsem pánem svého života i osudu. Nevím čemu věřit, co dělat a co si myslet.

Pořád jen píšu. Doufejte se mnou, že mi to pomáhá. Protože jestli ne, tak plýtvám energií, tužkou, časem i papírem.

Zmínil jsem se tady o lásce. Znáte to, to šimrání v břiše při polibku? Závratě a motání hlavy. Každý to má jinak. Kdo při polibku nic necítí, tak má zítra výročí zlaté svatby nebo toho druhého nemiluje. Sebe se ptej.

Už mě od psaní bolí hlava, zase se natáhnu a budu koukat na to Pokání, ano? Souhlasíte se mnou? Kdo ne, tak má smůlu, je to přece jenom moje věc. Ale bylo od Vás hezký mě alespoň politovat. Jsem ospalý a někdo mi nedává spát, trápí mě.

Přeji dobrou noc (jak už jsem napsal, nespal jsem)

Později téhož dne:

Kavárna, káva. Dnes nějak bez novin. Pustil jsem si film, už ráno, Cloverfield. Docela masakr. Natočený jen obyč domácí kamerou. Hele fakt nářez. Začíná to večírkem. Všichni kalej jako prasata, znáte to. A pak něco spadne na NY. Běží hned do ulic, na nějakém mostě všechny zabije obří ocas nějaký ještě obrovitější potvory. Nechtěl bych být v téhle situaci nalitej, opravdu ne. To stojí za vidění tenhle film, opravdu. Ty krávo, masakr. Jaktože pořád všude funguje elektrika? Hláška: „Počkej, ty znáš supermana? Ty ho znáš taky? Pane bože, jaký souznění. A znáš i Garfielda?“ Teď je v metru zmasakrovala nějaká hmyzí potvora. Asi v 60. patře nějakého baráku přelézají na druhý barák, který se zřítil a opřel se o ten první. Ženou se za Beth. A, kupodivu mrtvá není, má jen pod lopatkou zabodnutou nějkaou tyč.

21.5.2008

Dopoledne. Pár topinek s marmeládou a káva. V telce Simpsnovi, na notesu idnes.cz. SMS žádná, nikdo mi prostě nepíše. Evička přijede už dnes, nebude na mě mít vůbec čas. Jsem chudák, co?

Venku je sakra hnusně. Zítra už prý nebude (a bylo). O víkendu fotky, spousty fotek, tedy snad. Herečka jedna.

Co dnes dělat? Rozdýchávat včerejšek? By šlo. Ne, spíš se budu učit. Ach ty filmy. Včerejšek. Vůně, déšť, MHD, SMS. Proč jsem musel tolik zmoknout? Pršelo tak, že jsem měl až rty vlhký a napuchlý.

To silný kafe co jsem si udělal mi zase rozbouchalo srdce. A motá se mi hlava.

Jedna kazeta se Simpsnama skončila, pouštím další. No ano, VHS ještě existuje. Není to krásný?

Brouzdám po netu. Koukám na galerie přátel a lidí. Dostal jsem se na galerii bývalé přítelkyně. Má nového přítele. Snad se ano nemusím vyjadřovat. No děs hele. Omluva.

Na www.fotoroman.cz hezká reportáž z Thajska, doporučuji. Na www.lukasdvorak.net ve PhotoTestu nové fotky. Zvlášť Katarina je hustá. Jukni.

Mám další dvoje focení. Paráda. Holky jedny neposlušný.

Kung-fu mlátička Zakázané království. Kouzelný, jak oni létají vzduchem. Ty pohyby. Neskutečně neskutečný. Blbost velkého kalibru. Co by o tom asi napsala Mirka Spáčilová? Té by se to asi líbilo.

Zase trochu z dnešního dne

20.5.2008

Noviny na netu. Nějak mě chytl nezájem. Čtu trochu o festivalech. Abych věděl co jsem všechno už prošvihl. Na ajsku Pajka. Vždycky mě rozseká. Prý stále …, no ano. Je to už dávno. Tenkrát mi sněhovou kuličkou rozbila foťák a já skoro půl roku neudělal fotku, byl jsem nějak smutnej. A prej si se mnou nemůže psát. Ona má teď šílenýho žárlivce. Kdežto moje Evička, ta je flegmatická jak hroch. Ale krásná.

O čem psát? O čajovně? To ne. Tam mají jen čaj, pro mě vždy jasmínovej radši. Pro ostatní jsou tam polštáře a otupující ticho. A pár dalších věcí, který už se sem vůbec nevejdou.

Posledních pár dní není moc hezky venku. Žabky mi smutně leží v chodbě a kraťasy jsou taky teď dost na nic. Ne že by mě počasí nějak ovlivňovalo náladu, ale co si budeme povídat, je to na hovno takhle prostě.

V čajovně. Packa stříbrné opice. Prý je vzácný a trhá se jen v dubnu. Fuj, takhle jsem si vždycky představoval chuť bolehlavu. Všichni víme kdo ho tenkrát musel vypít, že? Je to opravdu hodně hořký. V. to chutná, nechápu.

Později toho dne:

cenzurováno

Simpsnovi. Umm, podivný díl na dnešní den. Ta vůně. Dnešní den je to samá vůně. Mám doma novou kolekci parfémů. Musím je roztřídit. Na sobě jich mám za dnešek až moc. Snad až moc. Člověk nikdy neví.

Už zase slyším zpěv ptáků.

19.5.2008

Dopoledne. Pustil jsem si znova Fontánu. Nemůžu z toho filmu. Opravdu. Po půl třetí čajovna. No uvidíme. Film skončil a zase čumím do blba. Je to nářez, ne že ne. Skvělá hudba.

Jsem po obědě a přesto mám hlad. Křičí tu dítě. Právě dokoukalo, už po milionté, Želvy Ninja. Divím se mu, opravdu.

Mám divnou náladu. Pořád koukám do blba, přemýšlím. Ale vlastně ani nevím nad čím. Nad Váma? Nad sebou, nad tebou. Asi ano. Stále stejné otázky. Hned na to stále stejné odpovědi.

Dítě mi rozložilo Rubikovu kostku. Mých námitek nedbaje. Už to nikdy nesložím zpět.

Vraťme se k otázkám a odpovědím. Stále se ptám. Ty víš na co. Ale pochybuji, že to tady čteš. Odpovědi dostávám stejné. Je to lepší. Jsi úžasná a čas máš všechen ode mě. Ty jsi teď pryč a já strádám. Ty běháš a já dlouho spím. Ty spíš a mě to teď vůbec nejde. Ale jinak jsem šťastný. Těším se na tebe, na tvé rty. I na tvé občasné mlčení.

Věčný život z mízy stromu života. Je to vůbec výhra, být tady věčně? Možná taky ne co? Co kdyby si Eva tenkrát ukousla ovoce ze stromu života a ne ze stromu poznání? Co by se změnilo? Um? Evičko, já ti to říkám pořád, že jsi trouba.

Totální blbost,ale snad to pobaví. Nápověda: je to můj pokoj

Vylepšil jsem si pokoj

Text téhle písně jsem kdysi měl napsanej v pokoji na stěně

The Beatles - Girl

Rytmus sobotního dopoledne

John Lennon Happy Xmas (War is Over)

I po těch letech co tohle znám, mám pořád husí kúži když to slyším. Poslouchejte slova. Vím, že nejsou Vánoce, ale tahle není jen o Vánocích přece


Imagine a tribute to John Lennon 1940-1980

Bez něho, kde bych byl? Ochuzen a neztratil bych tolik slz


The Beatles - Can't Buy Me Love

ta je moje prostě....

Další song "zkus hádat"

Barbara Lewis - Hello Stranger


Já ti Vám ani nevím proč to sem pořád dávám. Chci prostě aby ti, kdo sem pravidelně chodí, věděli co zrovna poslouchám a jakou mám třeba náladu. Snad to poznáte jak mi asi je, um???

Skoro slzy u tohohle songu, kdo ví proč ...

Arctic Monkeys - Baby I'm Yours

Jen hádej ...

A tady já z téhož dne

Ze slunečního házení si talířem

13.5.2008

Park a PhotoArt. Posléze i Mladá Fronta, jak za mnou v trafice řekl jeden pán, MF Dnes. Všude tu poletují děti. Pan Jahoda si přišel vyfotit park. Teda myslím, že je to on. Na něj mi to, ale moc nesedí. Obchází tady jako když má hlad. Tady žádný kanály nejsou, pane fotograf. Jo, je to Jahoda. A ani si mě nevyfotil, jak tady sedím, bosý pod stromem a zapisuji si myšlenky.

Řeknu Vám, tenhle víkend byl náročný. Eva mi málem přivodila infarkt, Bike Hall skoro taky. Stovky fotek, nový lidi. Na jedno oko ještě šilhám a hlas mi pořád dobře neslouží. Už ho mám skoro jako Eva.

Přišel jsem na to, že moc chytrý děti hra na schovávanou moc nebaví. Schovají se tak dobře, že je nikdo pak nenajde a musí se ukázat samy. Docela nic moc, ne? Geniové to nikdy neměli lehký.

Hudba posledních dnů

Robots in disguise - "La nuit"


ROBOTS IN DISGUISE - GIRL


Ashlee Simpson - Outta my head


Klaxons-As Above So Below (JUSTICE remix)

Další fotky z bajků