Poznámkový blok z posledního dne tohodle března

Sedíc na uřádě, nemám v kapse ani koruny. Přemýšlím nad budoucností svojí i své rodiny. Přemýšlím nad chodem společnosti, nad lopotěním se za penězi, obdivem a uznáním. Šedé budovy, šedé podlahy, židle, obličeje a duše. Šedé mi přijde snad všechno a všude. Jen to Slunce pořád svítí žlutě. Nepotřebuje peníze, ani jídlo, ono prostě svítí a snad dlouho svítit bude. Vzduch tady bude taky dlouho, dokud atmosféra nepraskne našim egem.

Yelle v uších, francouzština, je mi trochu líp? No, ano, jsem už takový. Jsem celkem na dně a tohle mi pomáhá, umím zapomínat i zapomenout.
Na náměstí. Po salátu a 4 rohlících. Bída. Bohém. Bohem zapomenutí chlapci. V dohledu přerostlý jorkšírák. Pomeranče se kutálejí, babi a děda je sbírají. V dálce na lavičce sedí Barka s benjem. Jdu platit. Ať už ho má v hubě ten pomeranč. Peťa Jandera nic nechtěl,přesto volal. Stále volají a nic nechtějí. Bára odchází s Kossama na uších. Benjo stále při sobě. Lykke Li mám zas v Kossech já. Milé odpoledne. Slunce svítí, peněženka prázdná. Cigareta zrádná. Lidí stále chodí kolem moc. Módní přehlídka nevalné kvality, ale valné kvantity. Vysedávají, na co asi čekají? Nic nechtějí? Ne, každý něco chce,přece. Úplně každý. Někteří se fotějí, zážitky, památky a vzpomínky. Pán v kabátu pluje. Narovnej se pane. Malá holčička plaší holuby. Jak sladké a bezstarostné.
Po cestě ze shora dolů jsem vlastně dole, ale my jsme ještě níž. Čteme Snílky a prince, Malé prince,ale velké snílky. Jsou dvě možnosti odkud přijdou, nakonec se stala možnost třetí, od zeleniny nahoře nebo dole. Pokud si vezmeme, že jsme na hradbách, tak kde pro nás není dole, i když jsme oba úplně na dně.
Miluju tě múzo moje, tebe, v tom velkém městě. Je krásně, je jaro, jak dlouho to vydrží? Z tam nebo z tam. Na tom nesejde, všechny cigarety jsou uschovány před zraky všech.
Ať jsem kde jsem a s kým, stále myslím na lásku. Na tu, kterou chci a pořád nemám. Ne na tu, kterou jsem měl, zradila mě a už nemám, na tu už nemyslím. Nemusím. Myslím na zítřek a dál. Jsem snílek přeci. Minulost už mě nebaví a přítomnost mě děsí svojí krutostí. Čekám a hledám i hledím. Kde jsou? Píšu na hradbách nad kinem, tak jaká zelenina.Hm?
Potkal jsem ji. Ahoj... Schválně jestli napíše. Ano. Hned. Rozechvěly se jí nohy. Krásný. Ona i nový vlasy. Ach Rainbow

Poznámkový blok z konce března

Pár vzpomínek, nějaký města,nějaká hudba. Zase se to vrací,pár hodin v Hradci a zase ta hudba. Stejně nepochopím, je mi to vlastně líto čím dál tím víc. Modlím se jen za zítřejší hezký počasí a pár modelů v sekáči. Přichází jaro, život se mi rozjasňuje. Přijde praha, teda já do ní a snad za ní. Škola, snad nějaká bude, ať se ten život někam konečně ubírá, takhle stojím jen na místě a to mi vadí. Na lásku snad ani nemyslím, ta je v budoucnu. Snad v praze, tam nebo tam, kdo ví. Ona nebo ona? Hlavně když to někam povede. Hlavně když bude inspirativní, složitá, chytrá, krásná a nápaditá.

Kino Vesmír

Neuvěřitelně mě ty hajzlíky okouzlily, smrad teda klasickej, ale ty barvy tam. Potají jsem to tam fotil a někdo do toho přišel, musel jsem se schovat do kabinky, smrad ještě větší. A pak jsem letěl na film, Pokání.

Strašně mi vadí, že nás lidí se zvířata bojej.Proč jsme to nechali zajít až takle daleko, kdy nás už ani zvířata nepovažujou za součást přírody? Prostě se nás bojej. A mi jim jen ubližujeme a ničíme jejich domovy. Dneska byl zvláštní den. Spal jsem až odpoledne, psal jsem test, vstával jsem v pět, šel spát o půl čtvrtý. Jsem mrtvej, ale Hradec je pěšky zvláštní, hlavně ráno. Dokonce jsem potrefil i do meka na snídani. Jelikož pizza Caesar už stojí za prd, musel jsem až tam.!:o)

Další pohled z okna

no z fotek jsem měl velkou radost, zvláště z těch ostatních co mám na mejlu,který tady nesmím zveřejnit, což mě dost mrzí. Pořád mám nutkání sem aspoň jednu vlepit!:o))
Byly snad hlavně pro mě, což potěší. Ale musím si něco vyfotit i sám ne?

Balu a já na rozlučce se sezonou

Něco málo pro ...

Byl jsem požádán abych sem více psal. Poslední dobou jsem nepsal vůbec. Asi ze strachu. Událo se toho od ledna velmi mnoho.Spousty nových lidí jsem poznal,dost starých lidí jsem zavrhl. Dost věcí jsem vypil a snědl. Moc fotek jsem vyfotil. Objevil svou múzu, pár lidí políbil. Mockrát jsem přišel domů až brzy k ránu. Je jaro, sice sněží, ale ve vzduchu je už cítit. Musím zajet do Prahy, za ní a i jen tak. Ano pojedu za tebou kamkoli

Při novém albu The Kooks

Střep

Aktuálně

Kdysi mi pomohla dostat se z toho. Dnes si ji zase pouštím a je mi dobře, je to fuč !:o)

Amy winehouse - Fuck me pumps

Prostě sem se do ní zamiloval

Lykke Li - 'I'm Good, I'm Gone'


Lykke Li - Tonight


Lykke Li - Everybody but me

Přijde mi to takhle o moc jednodušší,ale taky moc zbabělý

Snow jam, takle sem to viděl

Nový externí blesk,bože to je něco

Další střepy z mého života

Lykke Li

je nádherná, Lykke Li i ta její píseň

Lykke Li - Little Bit

Na zvednutí nálady třeba

I,Monster - daydream in blue

Střípky pocitu ničeho

Z deštivého dne trocha smutných kapek