(deník #6)

(deník #5)

Reakce na druhej komentář

Řekl bych asi takto. Nemusím nechat ničeho, tohle je muj blog, tedy si sem můžu psát žvásty jaký chci. Děkuji za komentáře, je skvělý co moje žvásty dokážou udělat. Děkuji

Proč?

Proč jste všichni tak pokrytecký? Proč nedokážete taky bejt upřímný za každou cenu? I za cenu, že se to někomu nebude líbit? Já tohle nikdy nepochopim. Jen se kvůlu Vám všem trápim. Přemýšlím jen o Vás a o sobě vůbec. Začalo to rozchodem, rozešel jsme se s někym koho sem miloval, kdo mi lhal a nebyl ke mě upřímnej. A pak se to vezlo. Zase sem našel cestu k někomu koho jsem miloval dříve a zjistil jsem jak to všechno je. Jen jedna věc nás dělí. Věc kterou já asi nedokážu. Promin, Velu

(deník #4)

(deník #3)

(deník #2)

(deník #1)

Tak a novinka. Každý den jedna fotka

(...) po vzoru jedné zvláštní a výjmečné osoby (skoro jakoby třešně) sem dám každý den jednu fotku. Bude to vizuální deník, ano. Bude to o mě. Tak dnes začínáme

život snad jednou bude příjemný a krásný ve všech jeho rovinách

(...) uvidím, snad