Noční zápisek

Tak se zase po čase vracím sem za Vámi. Děje se toho teď mnoho. Rozchod s Evou je už tak nějak za mnou. Ale o tom dnes psát nechci.
Včera a dneska. Bylo to těžký. Já, já prostě nevím. Nevím jak to sem rozumně napsat. Strašně nerad se držím na uzdě. Snad jen řasy, černý oči, pár hodin spánku, myšlenky, zvláštní usínání (později sem se dozvěděl takovou roztomilou věc, moc milé), ještě zvláštnější probuzení, Driják s Marťou u mě, honem na koupálko, strašný vedro, peníze na vstup jen tak tak (všichni se tomu zatím jenom smějem, ale jak dlouho?), koupání, opalování, létající talíř, mazání zad, spálená záda, moje teda, pár rozhovorů a lichotek, myšlenky na rty, na polibky, cesta domů. Doma večeře, na icq další rozhovory. Řekli jsme si víc.
"Piš, piš víc, ráda to čtu", jsi tak milá.
Zvláštní dva dny. Myslím, že moc zvláštní. Z jednoho pohledu dobré dva dny, ale z druhého špatné dva dny.
V noci pak ještě dlouhá sbohem a dohadování se s Evou.

Záda mě pálej, v hlavě mám strašnej bordel...Já dycky tu hlavu někam dám a srdce s ní.