2.9.2008 0:34

Na youtube Those Dancig Days. Otevřená kniha, hlava někde v pejru. Dnes divnej den, Velu plakala a já později taky. Doma jsem maloval a krapet uklízel. Nic nevyfotil a nezařídil. Dočetl jsem však druhý díl Foresta Gumpa. Milá kniha, velmi.
Už jsem dlouho nic nepsal. Kdo ví proč, tak ať si to nechá pro sebe. Dnes to na mě nějak přišlo. Bojím se věcí budoucích. Nevím, tápám. Zdraví valného se netěším. Divné období, bych tak řekl. Přítelkyně pochopitelně žádná, což o to, bez lásky nějak vydržím. Dyť já nějakou mám, víme jak to myslím.
Už ani moc nefotím, všímám si, nějak není co nebo koho. Ani nevím.
Opět čekám, čekám a vlastně nevím na co a co je nejhorší, stále nic nepřichází. To určitě znáte. Nijak vysvětlit si, ani vám to neumím. Prostě tyhle chvíle několikrát do roka mám a jak přišly tak zase odejdou.
No, nemůžu spát. Tak tu ještě chvíli pobudu a budu zvracet písmenka. Poslední dobou, no, děje se věcí. Lidé okolo mě šokují lidi okolo sebe. Tvrdí, že šokovat nechtějí, ale přesto šokují a moc dobře si to uvědomují. A myslím, že je to i baví. Tak co to je? Není to pokrytectví? Nebo nějaká forma skrytého exhibicionismu, který si ani nelze přiznat? Já vám ti nevím. Děje se toho kolem mě tolik, na všechno bych chtěl říct svůj názor, jenže koho to kurva zajmá co já budu mlet. No nemám pravdu. Kdo sem chodí a čte to, musí bejt taky pěknej magor.
Člověk prostě někdy nemá dost penisů kolik by potřeboval. A lidská společnost taky nezná hranic. Třeba je ani nemá. Člověk by měl mít svoje hranice. Za které nepujde nebo za které někoho i nikoho nepustí. Když je nemá, je buď umělec nebo blázen a nebo by je měl spíš hledat a nedělat, že žádné nemá jen proto, že to vypadá "umělecky".

"Musím vytvořit sám systém, nebo být zotročen systémem někoho jiného.
Nebudu argumentovat a srovnávat, mým úkolem je tvořit."