Někdy nevím kam jsem co dal. Ani kudy se na křižovatce dát. Stejně jako někdy nevím co mám říci nebo co psát. Ale vím kam co dali ostatní, kudy jít, co říct a co mají psát.
Někdy nevím co mám dělat a jak se chovat. Vlastně ne někdy, já to nevím vždy. Ale co mají dělat a jak se chovat ostatní, to vždy zase vím. Tedy alespoň to tvrdím.
Nejdřív málo píšu, pár hádek a pár měsíců mlčení, nadávky, pak zase málo fotím a následně ignor. Záleží tolik na kvantitě? Záleží na počtu stránek, fotek, minut a centimetrů? No tak! Záleží na myšlence, její kráse a hloubce. Důležitější je účel, ta myšlenka prostě.
Zima se rovná období kdy mi není teplo. Zima se rovná čtyřem měsícům. Teplo se rovná období kdy mi není zima. Teplo se rovná čtyřem měsícům. To znamená, že máme čtyři měsíce neurčité teploty. V září se vracejí studenti, v září jsou plná knihkupectví. I v září je mi teplo. V říjnu mi bývá horko.
Ta mapa je strašně stará. No, tak ji radši zase slož, co kdyby mi uřízli nohu nebo obě, no radši ji opravdu schovej. Vypadám prý jako Cathrin Zeta Jones. No skvělý, jedem se slepým taxikářem.
2 komentářů:
Zajímavé, co se ti honí v noci hlavou. Noc asi k tomuhle svádí..
Ano, tahle myšlenka je dost hluboká. Ale na mě taky dost těžká takhle po ránu..
krásny a bohužel pravda .... třeba mě jednou pochopíš ... sara
Okomentovat