Toulám se a toulám. Celý život snad nic jiného nedělám. Jen toulání a focení. Pozoruji a vstřebávám. Koukám po lidech, snažím se odhadovat. Někteří se semnou hádají, tak ať, mě je to jedno, je to obrana. Já to v sobě taky nějak musím vyřešit.
Volala kočička, spal jsem, měla svátek. Uvidíme zítra. Možná jsem něco pokazil, raději jdu číst. Čeká tu na mě Jiří Vaněk, taková zelená obsáhlá knížečka, ale je to hodný pán a učí mě ve čtvrtek v podvečer.
Slunce mě stále pobolívává. už nic nezabírá, ani Praha. Zkouším ještě záložní léky. Držte mi palce, ti kdo to sem chodíte číst a ještě vás to neotrávilo. Taky Vás někdy bolí Slunce?
Ne, ještě se mi nechce spát. Ta modrá je totiž nějaká přitažlivá. Dnes jsem procházel Prahou jen tak nazdařbůh, tu něco vyfotil, tu zase snědl muffin, tu prohodil pár slov s harmonikářem a tu mě zase málem, asi 5x, přejelo auto. Mimochodem, kdo vlastní reklamní plochy ve vagónech metra? Je to strašná nuda. Vlastně dobře, lidi v Praze aspoň více čtou, knihu u sebe má kde kdo.
Tak, Jiří Vaněk počká, pak profesor jistě promine a pochopí, že jeho kniha není vhodná do jedné hodiny ráno. Vyměním ho raději za Hájili jsme hrad od Williama Eastlakea.
Přejte mi dobrou noc a já ji budu přát Vám. Žádná sbohem, s ním stejně nikdy nepůjdu, omlouvám se bohuvěrným.
1 komentářů:
Reklamní plochy vlastní dpp, jak jinak. Kdysi tak pět let zpátky byla v mhd na těch plakátech poezie a bylo to moc krásné.. Ale mám dojem, že to stejně nikdo nečetl.
.. ráda bych tam někdy viděla příspěvky z tvého blogu. ;)
Opatruj se a sleduj semafory! Pa M.
Okomentovat