CLICK HERE FOR THOUSANDS OF FREE BLOGGER TEMPLATES »

pondělí 31. března 2008

Poznámkový blok z posledního dne tohodle března

Sedíc na uřádě, nemám v kapse ani koruny. Přemýšlím nad budoucností svojí i své rodiny. Přemýšlím nad chodem společnosti, nad lopotěním se za penězi, obdivem a uznáním. Šedé budovy, šedé podlahy, židle, obličeje a duše. Šedé mi přijde snad všechno a všude. Jen to Slunce pořád svítí žlutě. Nepotřebuje peníze, ani jídlo, ono prostě svítí a snad dlouho svítit bude. Vzduch tady bude taky dlouho, dokud atmosféra nepraskne našim egem.

Yelle v uších, francouzština, je mi trochu líp? No, ano, jsem už takový. Jsem celkem na dně a tohle mi pomáhá, umím zapomínat i zapomenout.
Na náměstí. Po salátu a 4 rohlících. Bída. Bohém. Bohem zapomenutí chlapci. V dohledu přerostlý jorkšírák. Pomeranče se kutálejí, babi a děda je sbírají. V dálce na lavičce sedí Barka s benjem. Jdu platit. Ať už ho má v hubě ten pomeranč. Peťa Jandera nic nechtěl,přesto volal. Stále volají a nic nechtějí. Bára odchází s Kossama na uších. Benjo stále při sobě. Lykke Li mám zas v Kossech já. Milé odpoledne. Slunce svítí, peněženka prázdná. Cigareta zrádná. Lidí stále chodí kolem moc. Módní přehlídka nevalné kvality, ale valné kvantity. Vysedávají, na co asi čekají? Nic nechtějí? Ne, každý něco chce,přece. Úplně každý. Někteří se fotějí, zážitky, památky a vzpomínky. Pán v kabátu pluje. Narovnej se pane. Malá holčička plaší holuby. Jak sladké a bezstarostné.
Po cestě ze shora dolů jsem vlastně dole, ale my jsme ještě níž. Čteme Snílky a prince, Malé prince,ale velké snílky. Jsou dvě možnosti odkud přijdou, nakonec se stala možnost třetí, od zeleniny nahoře nebo dole. Pokud si vezmeme, že jsme na hradbách, tak kde pro nás není dole, i když jsme oba úplně na dně.
Miluju tě múzo moje, tebe, v tom velkém městě. Je krásně, je jaro, jak dlouho to vydrží? Z tam nebo z tam. Na tom nesejde, všechny cigarety jsou uschovány před zraky všech.
Ať jsem kde jsem a s kým, stále myslím na lásku. Na tu, kterou chci a pořád nemám. Ne na tu, kterou jsem měl, zradila mě a už nemám, na tu už nemyslím. Nemusím. Myslím na zítřek a dál. Jsem snílek přeci. Minulost už mě nebaví a přítomnost mě děsí svojí krutostí. Čekám a hledám i hledím. Kde jsou? Píšu na hradbách nad kinem, tak jaká zelenina.Hm?
Potkal jsem ji. Ahoj... Schválně jestli napíše. Ano. Hned. Rozechvěly se jí nohy. Krásný. Ona i nový vlasy. Ach Rainbow

3 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Hmm. Příjemně snivé a čtivé. Jako bych měla před očima ty trutnovské obrazy a lidi.. I bez fotografií.

.. Anytime night or day
Only trouble is, gee whiz
I'm dreamin' my life away..

Anonymní řekl(a)...

Nepsala jsem ti hned :),vahala jsem jestli mam (noo par vterin), ale pak sem si zase rekla proc ne...zaslouzil sis vedet co se mi v tu chvili delo :)
Rozdejchavala jsem to jeste peknou chvili :)
Dalsi a taky krasna verze...

http://www.youtube.com/watch?v=QNRQwaBeA4E

Duha...

Anonymní řekl(a)...

jen poklad a lod mych pocitu muze psat to co ty...jak krásně se to všechno čte, těším se až, mi to budeš říkat do očí, až mě rozesměješ, až mě obejmeš a pomačkáš, těším se těším se těsím se..líbam tě...tvoje Muza